Dovedete si představit, že byste po příchodu domů nevzali do rukou dálkový ovladač, neotevírali televizní program a neplánovali, co budete dívat, že by vám televize nedělala rodinného společníka či kulisu v obýváku?
Mnozí lidé televizor k životu nepotřebují. Je jejich život kvalitnější? Psycholog Richard Hrabě z psychologické poradny Online psycholog si nemyslí, že kvalita života závisí na tom, zda televizi díváte, nebo ne.
Mnozí nedívají televizor proto, že pracují, někteří tráví volný čas v hospodě, ale jsou i tací, kteří navzdory tomu, že si televizor zapnou pravidelně, najdou si čas i na přátele, sportování či chození do přírody.
„Obecně však lze říci, že pokud se televize stává dominantním prostředkem pro trávení volného času, kvalita života klesá,“ připouští psycholog.
Televizor nenahrazuje vztah
Vliv televize na psychiku člověka může být různorodý. Závisí na tom, jak dlouho a jaké programy díváte. Prostřednictvím televize si můžete odpočinout, vzdělat se, doplnit nové informace. Na druhé straně vás může trávení času před televizí ochuzovat.
„Jednosměrná komunikace nás učí být více pasivními při práci s informacemi, zvýšené sledování televize zapříčiňuje nedostatečnou komunikaci a vlažnější vztahy,“ upozorňuje Richard Gróf.
Televize ovlivňuje výrazně dětského diváka. Díváním pohádky se dítě, byť ve zjednodušené podobě, může hodně naučit o světě. Podle psychologa to pomáhá v otázkách morálních voleb, hrozí však nebezpečí nahrazení skutečného světa pohádkovým.
Stále platí, že nejvíc se dítě naučí v rodině a mezi přáteli. „Televize neuspokojuje citové a pohybové potřeby dítěte,“ zdůrazňuje Hrabě.
Staří a osamělí lidé vidí v televizi svého společníka, proto je poměrně časté, že si s televizí i povídají. Násilí, dramatické a smutné scény mohou negativně ovlivňovat jejich psychický stav.
Je dobré, pokud se zajímají o společenské dění, mozek v kondici si však mohou udržovat například i čtením knih, luštěním hlavolamů nebo procházkami a kontaktem s rodinou a kamarády.
Zánik televize?
Faktem však je, že televize si stále zachovává status míňotvorného média a bohatého zdroje informací. I když by se možná zdálo, že je převálcována novými médii.
„Televize ještě není na ústupu,“ informuje mediální analytik Martin Gonda. „Ten, kdo chce být podrobněji informován, neupřednostní televizi před internetem, protože přijímá informace z obou zdrojů a ráno si ještě koupí tisk.“
Nedívání televize se někdy může dokonce jevit ve společenském životě jako handicap. „Jsou televizní fenomény, které slouží jako lehká konverzační témata,“ míní Richard Gróf.
„Neznalost zápletky v nějakém seriálu však nemůže ohrozit postavení v kolektivu. Člověku mohou chybět podstatné informace o celospolečenském dění, na druhé straně se tyto informace dají doplnit z jiných médií.“
Je třeba si uvědomit, že přijímáním informací z jednoho média se můžeme rychle stát obětí zpravodajské manipulace. Vhodné je zvolit i správný program. „Sledovat televizi je příjemné, pokud si umí divák vybrat z její nabídky,“ tvrdí Martin Gonda.
Konec televiznímu vysílání zatím nehrozí, ve většině slovenských rodin stále najdete televizory, i když v současnosti je trend dívat televizi i na internetu.
Měnit se spíše bude její obsahové zaměření. „Budoucnost je v televizích, které vysílají pořady pro úzké cílové skupiny – dětské, hudební či filmové kanály,“ uzavírá Gonda.
