Plní nám e-mailovou schránku, abychom se dozvěděli spoustu „užitečných“ informací. Už jste se někdy zamysleli, kdo tvoří hoaxy a jak e-mailové nesmysly vůbec vznikají?
„Do minulého týdne jsem netušil, že Romové nemusí platit za léky. Byl jsem v lékárně koupit dětem kapky na kašel a do nosu. Přede mnou byla menšina, vybrali si léky a pak vytáhli papír ze sociálky… Lékárnička ho potvrdila a odešli. Ptal jsem se, co to bylo a ona mi řekla, že jsou sociálně slabí, tak jim stát platí léky.“
Možná ik vám se nedávno dostala taková „zaručená“ informace. Většině lidí se při jejím čtení zvýšil tlak a začaly se nesmyslně rozčilovat nad nespravedlností tohoto světa.
Ne každému napadlo popřemýšlet nad pravdivostí zprávy, a proto na výzvu „Prosím, pošlete to dál, s tímto se už něco musí udělat!“ nemohli zareagovat jinak, než jejím dalším šířením… Podobných vymyšlených či polopravdivých zpráv – hoaxů, které putují po internetu, přitom není málo.
Byl jednou jeden hoax
Při doslovném překladu slova hoax z angličtiny dostaneme docela výstižný termín: podvod. Fámy, šířící se prostřednictvím e-mailových schránek rychlostí internetu, prozradí většinou výzva, abychom zprávu přeposlali dál – musí se přece o ní dozvědět co nejvíce lidí!
„Různé báchorky, povídačky a fámy existují odnepaměti, jen jejich forma, obsah a způsob šíření se mění. Kdysi dávno se mluvily historky o strašidlech, později o lupičích a v současnosti se šíří například o počítačových virech,“ vysvětluje Josef Ďžubák z portálu hoax.cz.
Postupné zdokonalování forem komunikačních prostředků přinesly pokrok iv rychlosti šíření fám. „Co kdysi trvalo mnoho dní nebo měsíců, než bylo ústně podáno, dnes trvá díky internetu jen několik hodin nebo dní, než se falešná zpráva rozšíří. Dokonce i na internetu se projevuje určitý vývoj v šíření hoaxů. Zprávy, které dříve kolovaly e-mailem, se dnes objevují na Facebooku,“ dodává Ďžubák.
Mystifikátoři a ti druzí
Bez nich by se nám schránky neplnily falešnými zprávami. Kdo tyto nesmysly vůbec vymýšlí? Josef Ďžubák říká, že jsou lidé, kteří mají vytváření různých historek a jejich následné vypouštění do světa cosi jako zálibu. A následně se baví na tom, jak jejich správa všude koluje.
Zcela jednoduše – podezřelou zprávu nasměrujte do koše. Pokud si nejste jisti, jestli e-mail, který vám právě přišel, je hoax, není nic jednoduššího, než si to ověřit na internetu. Databázi nepravdivých zpráv naleznete například na hoax.cz nebo snopes.com, případně zadejte do internetového vyhledávače část podezřelé zprávy a je pravděpodobné, že se vám podaří dopátrat k výsledku.
„Některé vypuštěné fámy jsou už za hranicí dobrých mravů nebo se dokonce posílají s cílem ublížit a pomluvit někoho,“ dodává odborník.
Ale ani chytře napsaný nesmysl by neměl šanci na přežití, kdyby neexistoval dostatečný počet „těch druhých“, tedy lidí, kteří poslušně, tak jak jim v e-mailu píší, posunou zprávu všem svým známým.
Ptáte se, co je k tomu vede? „Řetězové dopisy štěstí přeposílají mnozí z pověrčivosti. Vždyť co kdyby náhodou… Na podobném principu jsou založeny i podvodní loterie a Nigérijské podvodné e-maily (SCAM419), když obdržíte informaci o velké výhře nebo o zajímavém dědictví. Zdravý rozum říká, že je to nesmysl, ale červík pochybnosti v člověku hlodá a často se stane, že oběť se chytí a zaplatí podvodníkům nemalé peníze,“ upozorňuje Josef Ďžubák.
Jiné zprávy se pokoušejí prostřednictvím dojímavé fotografie probudit v nás sociální cítění a lítost. „Spousta lidí zprávu přepošle nebo šíří na Facebooku z naivity nebo z pokrytectví. Pár kliknutí na přeposlání zprávy není velká námaha, nic to nestojí a šiřitelé mají falešný pocit uspokojení, jaký „dobrý skutek“ udělali.
Často se dokonce brání tím, že alespoň neuškodili, což však není totéž. Určitě by se jim nelíbilo, kdyby se v e-mailu nebo na Facebooku objevila fotka jejich dítěte nebo jejich jména a telefonní kontakty s vymyšleným textem a ostatní lidé by si to posílali,“ popisuje nástrahy hoaxů Ďžubák.
U ostatních druhů internetových fám jsou motivace lidí k jejich šíření velmi podobné – většinou cítíme potřebu se s danou informací podělit. Vždyť kdo by nechtěl být první, kdo přinese zajímavou a dechberoucí zprávu svým známým!
Co je na tom špatného?
Našim přátelům či kolegům plníme schránku nesmysly, čímž můžeme nejen pomáhat v poškozování nějaké společnosti nebo osoby, ale zároveň zbytečně zatěžujeme linky a servery. Kromě toho, přiznejme si pravdu, díky posílání nepravdivých zpráv si pověst důvěryhodného člověka asi těžko získáme.
Navíc hromadným šířením hoaxů se později nasbírá slušná hromádka e-mailových adres, a pak už stačí, aby se takový seznam dostal do počítače infikovaného škodlivým kódem. Následně se můžeme těšit na příliv e-mailů, ve kterých budeme figurovat nejen jako příjemce, ale také jako odesílatel, jistě potěší i výhodné nabídky na modré pilulky či jiné zajímavé spamy.
Podle portálu hoax.cz představují spamy až 90 % veškeré e-mailové komunikace. Zajímavá zjištění přinesla nedávno SITA díky výzkumnému projektu společnosti Slovanet, který ukázal, že Slováci stráví vymazáváním spamů téměř šest hodin ročně. Tím podle nich vznikají firmám ztráty více než 20 milionů eur ročně.
Při e-mailové komunikaci na nás však číhají i další nebezpečí – podvodné e-maily, slibující obrovské výhry, které máme údajně obdržet po zaplacení manipulačního poplatku, nebo takzvaný pishing, což je druh internetového podvodu, kdy se podvodníci pokoušejí vymámit z nás přístupové údaje k účtu. I zde platí: třikrát prověřuj, jednou posílej.
